V Plzni byly předány Ceny Jaroslava Golla

Dne 17. listopadu 2023 byly ve spolupráci Klubu autorů literatury faktu a Fakulty filozofické Západočeské univerzity ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje slavnostně předány Ceny Jaroslava Golla za studentské práce v těchto kategoriích:

Středoškolské práce: Damián Fabián HUMPOLEC (Gymnázium Jana Palacha), Osobnost profesorky Jiřiny Pickové (1912–1943)

Bakalářské práce: Matěj MRHAL (FF UJEP), Projevy komunistické ideologie v místních názvech na příkladech měst Ústí nad Labem a Litoměřice po roce 1945

Diplomové práce: Martin ŠENK (FF UK), Vitae sanctorum: úloha franské hagiografické tradice při nástupu Karlovců

Rigorózní práce: Libor DENK (FF UPOL), Nové město na Moravě v éře první Československé republiky

Disertační práce: Michal VOKURKA (FF UK), Panství. Vztah aristokrata k pozemkové držbě. Sasko-lauenburští vévodové 1600–1750

Cena Lucie Urikové: Jonáš VICHEREK (FF UK) Analýza narativů připomínající 28. říjen ve veřejné debatě v letech 1990–1993

Po slavnostním předání následovala přednáška člena Výboru KALF Mgr. Michala Macháčka, Ph.D., na téma Gustáv Husák a sametová revoluce.

Oceněným srdečně blahopřejeme a široké veřejnosti děkujeme za účast. Těšíme se na hojnou účast přihlášených studentských prací v příštím roce.

Slavnostní udílení Cen Jaroslava Golla spojená s přednáškou člena Výboru KALF Michala Macháčka na téma Husák a sametová revoluce

Milí příznivci literatury faktury a historie, srdečně Vás zveme ve čtvrtek 16. listopadu 2023 do Plzně, kde proběhne slavnostní předání Cen Jaroslava Golla. Tyto ceny za literaturu jsou každoročně udělovány studentům za nejlepší odborné práce z oblasti historie. Letošní rok je již podruhé udělována za spolupráce Katedry historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni a Klubu autorů literatury faktu. Letošní ceny budou udělovány za práce napsané v letech 2022 a 2023.

Součástí slavnostního předání ocenění bude i přednáška Mgr. Michala Macháčka, Ph.D., na téma GUSTÁV HUSÁK A SAMETOVÁ REVOLUCE.

KDY: Ve čtvrtek 16. listopadu 2023 od 14 hodin

KDE: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Smetanovy sady 2, Plzeň

Vstup VOLNÝ

KALFOVÁNÍ

Klub autorů literatury faktu ve spolupráci s Nakladatelstvím Epocha a Slovenským domem v Praze srdečně zvou na besedu o osobnosti spisovatele, historika a dlouholetého předsedy KALFu Karla Richtera u příležitosti jeho vydaných knižních pamětí.
Setkání se uskuteční v pondělí 26. června od 17 hod.
ve Slovenském domě (Soukenická 3, Praha 1).

VSTUP VOLNÝ

Na místě bude představeno i několik vybraných knih z nejnovější tvorby členů KALFu. Nabízíme tuto možnost všem členům KALFu. Pokud máte zájem pronést o svých posledních knihách rovněž pár slov, pouze prosíme, abyste si publikace vzali ideálně s sebou, aby bylo možné knihy názorně představit.

Přihláška do mezinárodní ceny Egona Erwina Kische na rok 2023

Aktuální příhlášku s instrukcemi do mezinárodní ceny Egona Erwina Kische na rok 2023 je možné stáhnout zde:

Termín odevzdání přihlášky: 31. května 2023

Porota pro posuzování rukopisů v roce 2023:

Ing. Břetislav Ditrych

PhDr., ThMgr. Mgr. Karol Lovaš, Ph.D.

PhDr. Jan Lukavec, Ph.D.

Mgr. Michal Macháček, Ph.D. (předseda poroty)

prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., dr. h. c.

Beseda s renomovaným autorem Břetislavem Ditrychem

Vyplnila se očekávání, sny a přání našich krajanů, kteří se na přelomu 19. a 20. století vydali do Paříže? Chcete se přenést do města nad Seinou doby „belle époque“ a setkat se s českými básníky, malíři, spisovateli, sochaři, vědci, aviatiky a sportovci, nebo navštívit slavnou Světovou výstavu 1900?  Čte a obrázky promítá Břetislav Ditrych, spisovatel, básník, autor literatury faktu a publicista.

Kdy: 18. dubna 2023

Kde: kavárna Caféidoskop, Lazarská 8, Praha 2

Blíže o události: https://www.cafeidoskop.cz/event-details/krasne-casy-v-parizi?page_id=7&lang=cs

Co právě píšu?

Vážené členky, vážení členové Klubu autorů literatury faktu, milí přátelé a příznivci,

chtěli bychom rozšířit náš KALFÍK – Zpravodaj klubu autorů literatury faktu o pravidelnou rubriku s názvem Co právě píšu, v níž budete mít příležitost seznámit ostatní členy s připravovanou knihou, týkající se oblasti literatury faktu. Uvažovaný rozsah jednoho příspěvku je přibližně 1 normostrana, to znamená 30 řádků s 60 znaky včetně mezer na řádek. Váš příspěvek může doprovázet také fotografie, vztahující se k obsahu textu.

Předpokládáme, že KALFÍK, nadále vycházející dvakrát ročně, bude rozesílán nejen členům, ale například také nakladatelům, kteří mají publikace literatury faktu ve svých edičních plánech.  I pro ně to bude příležitost seznámit se v předstihu s Vaší činností, plány, záměry.

NAPIŠTE NÁM!

Co právě píšu?

Po úspěšných knihách Těžké roky Velké války a Příběhy (nejen) tvaroženských četníků se nyní věnuji další osobnosti z naší obce. Významnou osobností našeho válečného a poválečného zdravotnictví je generálmajor, MUDr. prof. Josef Liškutín. Narodil se 13. srpna 1910 ve Tvarožné u Brna v početné rolnické rodině. Rodiče nechali nadaného syna vystudovat gymnázium a v letech 1929-1934 Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po návratu z vojenské služby nastoupil jako asistent do Patogicko – anatomického ústavu lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nemocnici u sv. Anny v Brně.   Protektorátní úřady mu povolily tříměsíční studijní pobyt v Paříži z důvodu rozšíření znalostí při léčení rakoviny. Tam se dal k dispozici československému zahraničnímu odboji a zahraniční armádě. Ve Francii se seznámil se skupinou mladých českých umělců a intelektuálů a pokoušel se přispět k vyléčení jedné z nich, vážně nemocné skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. Stýkal se i s jejím strýcem podplukovníkem Bohumilem Kaprálem a pozdějším manželem Jiřím Muchou. Po porážce Francie a podpisu její kapitulace byl Josef Liškutín zařazen mezi vojáky evakuované do Anglie. Tam se při své práci a mnoha funkcích potkával se špičkami politické a vojenské reprezentace okupovaného státu. Byl hygienikem i přednostou bakteriologické laboratoře československé brigády ve Velké Británii. Pomáhal našim medikům, aby mohli dostudovat na anglických univerzitách. Podílel se na přípravných pracích pro organizaci zdravotní péče v osvobozené vlasti a na přípravě akce UNRRA. V srpnu 1944 byl odvelen na východní frontu. V ukrajinském Chustu připojil k čs. armádnímu sboru. S ním absolvoval dlouhou cestu až do osvobozené Prahy. Jeho vzpomínky jsou zapsány na stránkách obecní Pamětní knihy. Po válce využil nabídku a pracoval v Praze. Tam se potkal se svou budoucí manželkou Anežkou, se kterou se oženil. Narodily se jim dvě dětí, dcera Ivana a syn Vít. Josef Liškutín přednášel, psal, podílel se na vybudování hygienickou-epidemiologické, zdravotnicko-statistické a laboratorní služby v poválečné armádě.  Po habilitaci na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v lednu 1947 byl jmenován docentem v oboru obecné hygieny a epidemiologie. V roce 1951 byl plukovník MUDr. Doc. Josef Liškutín jmenován náčelníkem nově vzniklé Katedry vojenské hygieny a epidemiologie J. E. Purkyně v Hradci Králové a v roce 1954 v Brně jmenován profesorem. V pátek 6. května 1955 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Byl aktivní v mnoha fukcích a pro studenty i náročným pedagogem. Napsal řadu učebnic, publikací, článků, referátů a knihy Lékařské zkušenosti z druhé světové války a Vojenská hygiena. V jeho albech se zachovalo mnoho zajímavých fotografií. Zemřel v pátek 8. února 1957. Po rozloučení v Hradci Králové byly ostatky zesnulého převezeny do rodné obce. Tam se konal pohřeb s vojenskými poctami. Publikace bude doplněna mnoha fotografiemi, vzpomínkami spolupracovníků i příbuzných, citacemi z kronik, rodokmenem rodiny i popisem jeho příbuzenského vztahu se známým letcem RAF, brigádním generálem Miroslavem Liškutínem.

         František Kopecký, kronikář ve Tvarožné, kronikář Brněnského městského střeleckého sboru